Rok 2021 byl pro mne natolik výjimečný, že se za ním ráda ohlédnu a připomenu si, co všechno se během něho v mém životě událo. Pravděpodobně nebudu moc systematická, na některé věci zapomenu a budu přeskakovat od tématu k tématu, ale o tom to je.
Poznatek č. 1 : Ne vždy máme všechno pod kontrolou a rok 2021 mne naučil tuto skutečnost přijmout jako fakt.
Práce
Mým pracovním přáním bylo uživit se sama (tj. nebýt zaměstnankyně), ideálně kreativně, nejlépe hraním si s papírem. Dopadlo to tak, že jsem vytvořila a zrealizovala:
– návod – Vodopádové minialbum – únor 2021
– 4týdenní kurz Hravá interaktivní minialba z papíru – jaro 2021
– 7týdenní kurz Zábavná minialba s překvapením – jaro 2021
– 9týdenní kurz Kouzelné papírové projekty pro letní večery 2021
– návod na minialbum s tajnými stránkami do podzimního čísla časopisu Tvoříme s láskou
– 3měsíční kurz Podzimní tvoření z papíru 2021
– 4denní minikurz Poznejte hýbací prvky z papíru – září 2021
– 6 týdenní kurz Hravá interaktivní alba s překvapením – podzim 2021
– online workshop Přání s 3D domečky – říjen 2021
– sadu návodů na tři pop-up přání – prosinec 2021
– založila inspirativní FB skupinu „Papírové (a jiné) tvoření pro dospělé“
Jestli tohle není sen (o kterém se mi ani nesnilo) a pěkný kus práce, tak už nevím… 🙂 A začalo to docela nevinně, lednovým rozhodnutím vstoupit do programu Somba Kickstart. Rozjela se tak jízda zvaná online podnikání, ve kterém jsem se, aniž bych to předem tušila, našla.
Zjistila jsem, že mě ohromně baví vést online kurzy, vymýšlet a vytvářet návody, natáčet videa. Že mě baví sdílet své zkušenosti a pomáhat ženám proměňovat papír v nádherná alba nebo přání, a jakoby mimochodem jim také dodávat sebedůvěru, radost z hotového díla, umění se odreagovat. Díky zpětným vazbám z kurzů jsem zjistila, že tvoření z papíru má mnohem větší přesahy, než jsem si původně myslela. A to, že ženy baví tvořit právě se mnou, že se mnou některé z nich postupně procházejí jedním kurzem za druhým, je pro mne pořád trochu záhada, ale taky závazek a motivace pokračovat a vytrvat.
Poznatek č. 2: Musím včas myslet i na své rezervy a odpočinek, abych na konci roku neodpadla totálně vyčerpaná a neodnesla to zdravotně.
Tedy já jsem si naplánovala, že budu v prosinci odpočívat, ale myslela jsem to jen pracovně, že si budu užívat chození na koncerty, hledat nové náměty na kurzy, scházet se s přáteli atd. Dopadlo to tak, že mě nejdřív skolila nepříjemná viróza a pak akutní zánět trojklanného nervu, který mě na několik neděl úplně vyřadil z provozu. Mým velkým úkolem bude takovému kolapsu předejít a opravdu si konec roku užít v klidu a ve zdraví.
Muzika
Kromě papírového podnikání jsem se letos mohla mnohem více a častěji potkávat s mou další vášní a radostí, muzikou. Díky tomu, že jsem se stal svou vlastní šéfovou, mohla jsem svůj čas a program přizpůsobit hudebním aktivitám, které se nabízely. Takže jsem se mezi muzikanty pohybovala:
– jako pódiová technička
– jako fotografka hudebních akcí
– jako příležitostná zvukařka začátečnice
– jako naslouchačka při nahrávání
– jako písničkářka (po devíti letech jsem oprášila kytaru a hlasivky a začala zase vystupovat, poprvé v životě sólově)
– jako spokojená divačka a posluchačka
Nejen, že jsem zase začala žít mnoho možných i dříve nemožných podob hudebního života, největší radost pro mě je, že se tak asi tisícinásobně zvětšil čas prožitý s mým mužem, a to mi v minulých letech moc chybělo. Doufám, že i rok 2022 bude krásně hudebně partnerský, těším se na to. Ale musím si dát pozor na moji energetickou kapacitu.
Poznatek č. 3: I kdybych se rozkrájela, všechno stihnout nejde.
Tvoření jen tak
Tvoření pro mě vždycky byla zábava a odpočinek. Letos jsem si až v listopadu uvědomila, že jsem pro neustálou tvorbu kurzů neměla čas tvořit si jen tak, pro sebe, neudělala jsem si ho. Hrozilo, že se z mého tvoření vytratí radost a hravost. V prosinci jsem se naštěstí k papírovému vyrábění pro radost vrátila a vše je zase tak, jak má být.
Poznatek č. 4: Měla bych pracovat tak, aby se z papírové vášně a radosti nestala povinnost.
To znamená, že musím plánovat i odpočinek a myslet na časové rezervy. (Nějak se mi toto téma pořád opakuje, že?)
Lidé
Ti, co jsou pro mě nejdůležitější, můj muž a děti, mne od začátku online podnikání podporují a fandí mi. Stejně jako já nejdřív nechápali, že je možné mít v úplně prvním online kurzu 320 žen, a že něco tak specifického jako minialba s hýbacími prvky, může být předmětem úspěšného podnikání. Pomáhali mi vymyslet název pro první kurz a trpělivě čekali za dveřmi kuchyně, aby mě nerušili při mých prvních živých vysíláních. Jsem vděčná za jejich lásku. Děkuju.
Parta kamarádů, se kterými už skoro čtvrt století jezdíme na dovolené, mi pomáhá udržovat rovnováhu mezi pracovním a nepracovním životem. Jsou naše kotva normálnosti a pohody, bez které si náš život nedovedu představit. Děkuju.
Muzikanti a jejich muzika mi doplňují energii a inspiraci, dosycují mé potřeby komunikace beze slov. Děkuju.
Skupiny „holek z Kickstartu“ a „holek z mastermindu“, ve kterých se podnikatelsky a lidsky podporujeme, inspirujeme a taky se někdy potkáváme naživo, mi ukazuje sílu společného sdílení a podpory. Nikdy bych si nemyslela, že budu ráda a dobrovolně součástí hned dvou ženských kolektivů. Jestli tohle není důkaz, že všechno je možné, tak už nevím… 🙂 Děkuju.
Ženy, jako je Sigrun (autorka programu SOMBA Kickstart a dalších), Ingrid Dach (copywrittertka a mentorka podnikatelek) nebo Věra Švach (kreativní transformační koučka), které jsem poznala v online světě, ale i ženy z DAVONY, které znám už z dřívějška, mohou za to, že jsem po roce podnikání tam, kde jsem. Děkuju.
Poznatek č. 5: Je příjemné schovávat se doma a nic nedělat, ale mnohem lepší je vylézt z ulity, začít komunikovat a nechávat se unést tím, co přijde.
Co jsem se v roce 2021 naučila?
– jít do akce, i když není jistý výsledek
– nebát se být vidět
– požádat o pomoc
– sdílet radosti i starosti
– investovat do podnikání i do osobního rozvoje
– otevírat se možnostem a nebát se změn (tady mám pořád veliké rezervy)
– nebát se chyb (aneb nikdo není dokonalý)
– že výstup z komfortní zóny je věc zvyku
– že všechno je možné, i když jste introvertka po padesátce
– že je potřeba ctít vlastní energii a nastavení
– že bez rodiny, přátel a podpory nic nedává smysl
A mnoho dalšího. A ještě víc toho zatím nevím a neumím. A těším se, že se něco z toho naučím, z chyb se poučím a tak…
Takový byl můj (nejen) papírový rok 2021. Pokud jste dočetli až sem, jsem vaše veliká obdivovatelka. 🙂
A nezapomeňte,
relaxujte tvořením!
